Wise ratings
zdroj: Kwai's film
23.10.2008
MPAA (Motion Picture Association of America)
vznikla v průběhu roku 1960 jako odpověď na volání po regulaci obsahu filmu. Se zachováním tvůrčí svobody měla širší veřejnost krátce upozornit na obsah filmu tak, aby se lidé mohli rozhodnout, zda film shlédnou či nikoliv a jestli je vůbec vhodný pro jejich potomstvo. Čas však ubíhal a filmový průmysl se měnil, na což musela pochopitelně reagovat i MPAA změnou některých ratingů – jak samotným označením, tak i obsahem kategorie.
G – General Audiences, tedy přístupný všem od nejmenších mrňat po bezzubé dědy. Zde končí zejména rodinné animáky a podobné typy filmů bez sprosté mluvy či násilí, které by mohlo mít vliv na dětskou psychiku. Animované filmy tedy mají velký komerční potenciál, protože na ně může opravdu každý a skupina návštěvníků kina tedy není nikterak omezována.
PG (Parental Guidance Suggested), ve které se už sem tam může nějaké to ostřejší slůvko či akce vyskytnout (například Kung Fu Panda). Kategorie však slouží hlavně jako upozornění pro fanatické rodiče, které chtějí mít své ratolesti co nejslušnější.
PG-13, tedy mládeži do 13 let přístupno jen v doprovodu rodičů.V omezeném množství se tu objevují sprostá slova a tvrdší akční scény.
R, dalo by se říct, že stačí víc jak párkrát zanadávat, protknout to krvavým motivem a nějakou tou bradavkou a jste v háji, miliony vám totiž protečou doslova před očima. Většina režisérů pak na nátlak producentů, kteří mají strach o své investice, musí film přestříhat či předabovat sprostá slova, aby se vyhnul eRkovému ratingu.
NC-17 – mládeži do 17 let nepřístupno. To je páka, která film dokáže spolehlivě odtrhnout od koryta, ze kterého se nejvíc nažerou PG-13 filmy a mírnější.
Na stránce MPAA lze filtrovat filmy s těmitop /těmitop/ ratingy.
zdroj: galaxie, Pavel Poplužník
POD čarou
23.10.2008 Čtenářský deník Českého rozhlasu
This entry was posted
on středa 22. října 2008
at 11:38
and is filed under
ratings
. You can follow any responses to this entry through the
comments feed
.