Ján Litvák
Se narodil 26. srpna 1965 v Bratislave. Střídavě žil na volné noze, na stipendiích, jistý čas potom v cizine (Německo, Indie) anebo pracoval jako redaktor.
Vydal knihu povídek Samoreč (1992), sbírku básní Kráľ kalichov (1998), reportáže z Indie Gandžasan (1999) a vlastním nákladem bibliofilii Vtáctvo nebeské (2005), nedávno mu vyšla básnická kniha Živorodka. Lovkyňa ľudí (2005)
Vedle vlastní tvorby se věnuje překládání poezie (R. Thákur, A. Rimbaud, W. Blake, V. V. Chlebnikov), stejně jako pěstování biozeleniny a semen starých odrůd. Pracuje v deníku SME jako korektor. Žije v Bratislavě.

zdroj: pobocza.pl , obrázek : knihy abz.cz


Pijem vodu z Dunaja - Ján Litvák RECENZIA - rozhovor s autorem
Uhášanie smädu
Autor recenzie
Radoslav Matejov
Referencie
Radoslav Matejov, Pijem vodu z Dunaja, Ján Litvák

Ján Litvák: Pijem vodu z Dunaja, Bratislava, F. R. & G. 2006

Lyrické pásmo obrazov, obrázkov, zážitkov, dojmov, spomienok, myšlienok a vnútorných videní s neraz presvedčivo originálnou duchovnou víziou inšpirovanou Indiou ako fenoménom a v princípoch blízkou teozofii pod názvom Živorodka. Lovkyňa ľudí (2005) akoby nachádzalo svoje pokračovanie v aktuálnej Litvákovej knižke. Žánrovo uvoľnené zväčša drobné texty v niekoľkých súboroch plynú nenáhlivo, pospolu vytvárajú otvorenejšou meditáciu, tečú, na hladine s rozvlneným nebom, a pritom opreté o dno. Povedzme: s nebom túžby a dnom každodenností, hm, alebo opačne... V tomto je Litvák šamanský pltník, ktorý aj v širokej mĺkvej rieke (povedzme: života) vyhmatá nitku toho správneho prúdu (povedzme: vnútorného hlasu), aby sa jeho rozprávanie splavilo do štruktúry textu s jasnozrivou presnosťou a protirečivosťou zároveň. Tento pltník, zdá sa, pozná osudy Aurory aj Titanicu, a teda vie, čo je strieľať do prázdna a do prázdna aj klesať, inými slovami: vie, čo je hľadať plnosť! Nejde o náročnú literatúru, dokonca by sme mohli povedať, že ani nejde o literatúru v tom prísnom zmysle ideovo-estetického budovania od zámeru po cieľ, skôr ide o zachytávanie, spustenie sietí vedomého zaznamenávania, osobnej lektúry vlastného života. A keďže teraz je, ako sám hovorí, tento „mŕtvy indický fakír“ Jankom Litvákom v Bratislave, hovorí o Jankovi Litvákovi, Bratislave a okolí (až po Tatry) a Dunaji, a nie o Varanasi a Gange. Aj keď je jedno v druhom priam zaklincované ako „vo vode živá voda“ a v Dunaji ten Litvákov Dunaj, predsa len cítiť štipku, ba štipisko náklonnosti k tomu Indickému a rovnakú mieru priamej i nenútenej kritickosti k tomu domajšiemu. Tento asymetrický vzťah môže čitateľovi prekážať, môže mu aj vyhovovať, závisí, odkiaľ načrieme, každopádne, Litvák občas prepadol absolútnej správnosti vlastného názoru... Okrem toho hovorí o blízkych ľuďoch, Koleničovi, Slavovi Ondrejovičovi, aj o blízkych, ktorí sú ďalekí, teda o magoroch, aj o medzičlánkoch, teda neblízkych a nemagoroch; o láske k prírode a hubárčení (to sú výborné pasáže), dokonca je tu recept na pečenie chleba; hovorí o veciach stratených a nachádzaných, o nevšímavosti a utečencoch, o deťoch (krásne a dojemné pasáže) a radosti i nemohúcnosti... Hovorí ústami poviedky, črty, príhody, fejtónu, glosy, literárnej eseje, úvahy, zápiskov, veršov, rozhovoru. Možno má viac úst ako Brahma rúk, a možno je táto forma len podprahovou kópiou pestrosti správičiek a článočkov novín, v ktorých pracuje ako redaktor. A možno preto vie hovoriť rôzne; ako nespratník: „Ráno som v chvate schmatol bundu z vešiaka. / Ani som dnes nekakal“, ako chmúrny slovenský spisovateľ: „dbám o to, aby sa k slovu dostali aspoň niektorí z tých, ktorých ešte Mickey Mause nezašliapol, nevypitval a nezaplnil bezduchými smutnokrásnymi figurínami hlbiny supermarketov“, rovnako tak ako guru: „Ľudia nemajú osud sami za seba“ a ako ďalší v ňom, vážni-nevážni, sugestívni-povrchní. Litvákova knižka je príjemná a pestrá, komponovaná ako osobná výpoveď pôsobí bezprostredne, čím môže podmývať stratégie všemožných súčasných literárnych póz, pretože tento „týpek z Petržky“ si tú svoju žije. Má, samozrejme, svoje nedostatky, ale ak prahnete po nádobke, v ktorej sa v priamom prenose zlieva človek so slovom, Litvák možno uhasí váš smäd.

Radoslav Matejov

zdroj: knižná revue



Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.

Cena elektrického olejového radiátoru je 650Kč. Není potřeba žádná odborná instalace - jen vyvrtat čtyři díry na hmoždinky a radiátor zapojit do zásuvky.


Budu-li počítat topnou sezonu 7 měsíců, tj.213 dní, jsou její náklady při konstantních údajích 215,25/9x213=5094,25Kč.
Budu-li počítat životnost radiátoru 5 let, jsou náklady 5 topných sezon + cena, radiátoru=5094,25x5+650=26121,25Kč.
Budu-li počítat 10ti letý cyklus životnosti, jsou náklady, 10 topných sezon + cena dvou radiátorů po 5ti letech=5094,25x10+2x650=52242,5Kč.


Cena plynového topidla 7500Kč+odborná montáž 1850Kč+tlaková zkouška150Kč.
Celkové náklady 9500Kč. Měla by se každoročně zkontrolovat těsnost spojů, zda neuniká plyn, á 200Kč.


Budu-li počítat topnou sezonu 7 měsíců, tj.213 dní, jsou její náklady při konstantních údajích 210,05/9x213=4971,2Kč.
Budu-li počítat životnost radiátoru 5 let, jsou náklady, 5 topných sezon + cena topidla + 2 revize za období=4971,2x5+9500+2x200=34756Kč.
Budu-li počítat 10ti letý cyklus životnosti, jsou náklady, 10 topných sezon + cena topidla + 5revizí po dvou letech=4971,2x10+9500+5x200=60212Kč.

I když při stejných průměrných teplotách vně i vni pokoje je topení plynem levnější, ale dlouhodobě oproti elektrické energii dost drahé. Rozdíl na jednu topnou sezonu je 120 Kč ve prospěch plynu, a při pěti topných sezonách 8600Kč ve prospěch elektrické energie. Důvodem jsou vysoké náklady pořízení plynového topidla s odbornou montáží a revizí. V takovém případě je možné provozovat dva elektrické olejové radiátory na topnou sezonu.

zdroj: články spotřeba el.radiátoru a plynových gamatů .

Kde a kdy jsem se účastnil?

Liberecké bezlepkové odpoledne

zdroj: JSilhavy



Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.

POD čarou

Liberecké bezlepkové odpoledne ve fotografiích

zdroj: http://www.bezlepkovadieta.cz/?url=prezentace&clanek=4933

Tentokrát mi nevyšel tip.Největší raubíř zůstává. Ostatně diváci si to přejí.

zdroj: staracademy


Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.

Článek není hotový

Včera jsem se vydal, po krátké době, navštívit libereckou Zoologickou zahradu. Slavila 50. výročí chovu slonů.
Dopoledne se ZOO zaplnila dětmi z mateřských škol, odpoledne pak, mou osobou. Jedním z největších lákadel byla expozice s lebkou uhynulé slonice Tany (+ 2001).
Tu zoologická zahrada vystavila poprvé v historii, letos už pak k vidění vůbec nebude!

Vyrazil jsme s předstihem ve 13:10 z domova, protože ve 13:14 jel autobus do města (centra). Při příjezdu na terminál jsem žalostně sledoval odjíždějící tramvaj směrem k ZOO. I vystoupil jsem z autobusu, a než jsem došel na tramvajovou zastávku zpoza TESCA se vynořila další tramvaj nejedoucí do Jablonce nad Nisou. S radostí jsem vstoupil do tramvaje a v cíli u ZOO byl již ve 13:31.

U vchodu nikdo nestál i vysolil jsem na usměvavou paní pokladní průkazku dárce krve, osvědčení držitele kříže a občanský průkaz. Paní něco zmáčkla na klávesnici a popřála mi hezkou prohlídku.

Za vchodem jsem si vše uložil na příslušná místa, abych v případě budoucího použití nic nehledal a použil Pivrncovi záchody (člověk nikdy neví, kdy to nań příjde). Přeci jen mi stačí strom, ale v ZOO jich po cestě moc není.

Zpoza první ohrady, trochu zastrčené, na mě koukala přerostlá liška /vlk hřivnatý/.Tahle zvířata se přes noc podhrabala do vedlejšího výběhu, kde si pochutnala na čápech Marabu.

Podle šipky jsem zašel k dřevěné boudičce, ještě nikdy jsem ji neviděl otevřenou, a tam se na stole vyjímala bájná lebka africké slonice Tany. Ouha, expozice otevřená a nikde nikdo. Za otevřenými vraty byl půltik a zpoza něj se vyloupl milý a usměvavý pan ošetřovatel, který mi dal zajimavý výklad o historii slonů ve zdejší ZOO. Kromě lebky byla na stole i dolní čelist, stolička, kel, kousek kůže a den starý otisk žijícího slona. V expozici byla i žirafí oháńka, vycpaniny, kůže bílého tygra a antilopy bongo. Zajimavostí byla embria telete a plody mangusty liščí, ale i tasemnice a jiných cizopasníků.

V pavilonu tropu, po zemi, sbíral ptáček suchou travičku pro své hnízdečko. A nakonci, vedle kapříků, byl jeden takový ptáček, v prázdném teráriu, utopený.

Program Sloního dne:

9.00 - 15.00 - výstava vzácných sloních artefaktů v přírodním informačním centru "15"
10.00 - cvičení bengálských slonic Gaurí a Rání
9.00 - 15.00 - výstava chovatelských potřeb k denní péči o slony
10.30 - 11.30 - zkouška sloních schopností pro děti i dospělé
14.00 - 15.30 - vstup zdarma do ZOO pro všechny s nosem delším než 4 cm (měří se od paty nosu přes dírky ke špičce!)
Před vstupem pobíhal mladý pán se šuplérou (asi tou umělohmotnou z TESCA za 8Kč) a měřil budoucím návštěvníkům nosy./údaj z jiného zdroje/

zdroj: JSilhavy



Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.

zdroj:
zluška nového buttonu



Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.

Na disk se mi dostala trialverze prográmku Subliminal Flash. Otázkou je, jak se tam dostal. Jednoduše, něco jsem hledal.
A tak jsem začal pátrat po tom, co tento program umí.

Jedná se o podprahový program.
Používá patentovaný podprahový doručovací systém, podprahové zprávy - flash záblesky - bezpečné a nenápadné zprávy na vašem monitoru.
Na nejmenované stránce je za 960Kč. Přítel Google tě tam jistě navede.
Zajimavým pojmem k tomuto prográmku je afirmace. Podle slovníku cizích slov je slovo významově blízké pojmům:

přisvědčení, přitakání, ujištění,potvrzení.

Nebudu s tu sepisovat blabla. Celkově shrnuto afirmace naučí důvěřovat sobě, ale pranic to nemá společného s Bohem. Církve, v tomto případě systém afirmace využívají k užitku svému.

Afirmace je slovní spojení, které může neustálým opakováním otevírat spojení mezi vědomím a podvědomím.
Snad nejznámnější afirmací je učit se, učit se, učit se.

Ač je prográmek v angličtině je možné doň zadat české slovní spojení.




Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.

Tento recept je neúplný. Nedělat !!!!!

Přísady:

50 g másla, 2 stružky česneku, Kroupy, cibule, eidam, olej, mražená směs (mrkev, hrášek, kukuřice), sójová omáčka, pepř, sůl.

Postup:

Předem namočené kroupy slijeme, zalijeme novou osolenou vodou a povaříme je doměkka. Na pánvi s rozehřátým olejem osmažíme pokrájenou cibulku dozlatova, přidáme mraženou směs a podlijeme troškou vody. Dusíme na mírném plameni pod pokličkou, dokud se voda nevyvaří. Potom přidáme scezené kroupy, strouhaný sýr a dochutíme pepřem, solí a sójovou omáčkou.

zdroj: JSilhavy, food, papáníčko



Button funguje jen při plném zobrazení příspěvku na stránce.Až zjistím, jak na to, bude fungovat na příspěvek v zobrazení příspěvků.